Přiměřená fyzická aktivita je důležitá jak k udržení dobrého zdravotního stavu, tak i dobré psychické pohody.
V naší ambulanci se setkáváme s různými typy pacientů, kteří potřebují fyzickou aktivitu koncipovat dle svého stavu:
Pacient v primární prevenci – ještě neměl žádné srdeční onemocnění, pouze je ve vysokém riziku jeho vzniku (např. pro kumulaci rizikových faktorů, jako je hypertenze, zvýšený cholesterol, obezita, kouření)… U těchto pacientů je fyzická aktivita vcelku libovolná, s přihlédnutím k fyzické konstituci (např. pro obézní pacienty nejsou vhodné aktivity s poskoky a otřesy), alespoň 3x týdně 30 minut. Pokud je žádoucí redukce hmotnosti, pak je vhodné cvičení s tepovou frekvencí 60-80 % maximální tepové frekvence, což je např. pro šedesátiletého pacienta rozsah 96-128 tepů za minutu, s trváním alespoň 45 minut.
Pacient po prodělané srdeční příhodě – záleží na konkrétním zdravotním stavu pacienta, je vždy vhodné se zeptat lékaře. Obecně se dá říci, že jsou vhodnější cvičení aerobního typu (rychlá chůze, plavání, jízda na kole), s mírnější intenzitou. Důležitá je pravidelnost (alespoň 3x týdně 30-45/min.), dle tolerance zátěže.
Pacienti s ischemickou chorobou dolních končetin – tzv. intervalový trénink. Pacienti s touto nemocí musejí po určité vzdálenosti zastavovat pro bolest nohou – tzv. klaudikační vzdálenost. K prodloužení této vzdálenosti (kterou pacienti většinou vnímají jako velmi limitující) se doporučuje chůze do bolesti, zastavit, odpočinout, a pak opětovně pokračovat v chůzi až do bolesti. Optimální je chůze každý den, minimum je cca 3x týdně, aby bylo vůbec možné pozorovat efekt cvičení. Pravidelným nácvikem chůze je možné interval do začátku bolesti výrazně prodloužit.