Léky užívané pro „ředění krve“ se odborně nazývají antikoagulancia, tedy léky snižující srážlivost. Většinou jsou podávány pro jeden z následujících důvodů: prevence vzniku cévní mozkové příhody u pacientů s fibrilací síní, u pacientů s umělými srdečními chlopněmi a jako léčba plicní embolie či žilních trombóz.

V současné době v ambulantní praxi používáme nejčastěji 2 druhy těchto léků, jedním z nich je warfarin a druhým jsou takzvané NOAK (nová antikoagulancia).

Přestože se tyto dvě lékové skupiny liší zejména co do nastavení a sledování léčby, mají mnoho společného:

  1. Snížení srážlivosti je žádoucím účinkem těchto léků, nicméně prodlužuje dobu srážení i při poranění. Proto je důležité se vyvarovat aktivit, které mají zvýšené riziko vzniku zranění (např. kontaktní sporty, různé typy seskoků…)
  2. Při léčbě bolesti je nutné užívat léky, které mají nízké riziko vzniku poškození žaludeční sliznice/žaludečních vředů. Běžně užívané léky pro bolesti (ibuprofen, diclofenak, indometacin) jsou zde zcela nevhodné.
  3. Jakékoli léky se mohou ovlivňovat s ostatními užívanými léky, které mohou snižovat či zvyšovat jejich efekt. Proto je nezbytné, aby všichni lékaři ošetřující pacienta byli informováni o tom, že užívá léky proti srážlivosti. Pacienti užívající warfarin mají svou „warfarinovou kartičku“, i pro ostatní léky je pacientům vystavována průkazka, na které je uvedeno, co a proč pacient užívá.